Člověk se objevuje v holocénu

Starý vdovec žijící osaměle v půvabném a klidném horském údolí s obavami sleduje dlouhotrvající deštivé počasí a obává se katastrofy. Nemožnost vycházení, výpadky proudu i další selhání vymožeností civilizace zjednodušují život a potřeby člověka omezují na minimum. Starý muž v nucené nečinnosti vzpomíná na minulost a snaží se upevnit a zrevidovat svoje znalosti. Protože nespoléhá na vlastní paměť, lepí na stěny výstřižky z tisku, encyklopedií a učebnic, aby po případné katastrofě zanechal stopu myslícího člověka pro příští pokolení.